..

..

Stránky

pátek 30. března 2012

Zaječí výzva/Bunny challenge

Za týden máme Velikonoce a tak bych ráda ušila nějakého toho zajíce pro moje děti. Přidáte se? Na netu se mi nejvíc zalíbily tyhle tři verze, střih na jejich zhotovení je volně k dispozici a odkazy na ně naleznete níže u fotografii.

Let's sew some Easter bunnies together. I'd like to use these free patterns and so can you. Links below.

Tenhle návod už mám uložený delší dobu. Už jsem podle této autorky (Revoluzzza) šila příšerky a teď bych ráda i zajdu. Pokud by někomu dělala potíže angličtina, napište mi, ráda vám poradím.

Cute bunnies from Revoluzzza.

Tyhle legrační zajíci s kapsou jsou jedním z posledních návodu na tomto blogu. Můžete je zkusit od oka anebo si napsat o střih na email Suzanne. Pokud si nevíte rady, napiště, poradím.

Lovely bunnies by Suzanne from Just Another Hang Up. Once again thanks for sharing!

A jednoduchý pro mimi, co takhle zašít nějaký chrastíko do bříška?

Easy one for babies by Chubby Hobby. I'll put rattle in the tummy for more fun.


Chcete šít se mnou a zapojit i přátelé z vašeho blogu? Napište článek s odkazem na ten můj.
A co takhle zaječí víkendová přehlídka? Pošlete foto svého výtvoru na můj email  a já vaši fotku ráda zveřejním. Uzavírka 6.4.2012, následná přehlídka o víkendu 7.-8.4.2012
Máte i vy nějaký zajímavý odkaz na zajíce? Podělte se! Jen prosím žádné okopírované knihy. Dále prosím nepoužívejte tyto návody zdarma ke komerčním účelům.

Would you like to join in? Share my post on your blog. You can also send me your pics to my email and there will be Bunny Parade over the weekend. Closing date April 6th. Have some bunny post for sharing? Post a comment we'd like to see. Thx.

čtvrtek 29. března 2012

Kočky/Cats

Kočky co nám dlouhou dobu sedávaly na polici našly nové útočiště v šicím koutku. O tom až někdy příště.
V létě jsem je šila k narozeninám pro dvojčata, musely být tedy dvojmo. Tu čtvrtou jsem nestihla včas, proto ta hlavička bez tělíčka v pozadí.
Došila jsem ji s malým zpožděním, ale oslavenkyně mi to odpustila.
Na fousky jsem použila lanko co se na něj navlékají korále. Je jen propíchnuté skrz, takže se dá lehce vytáhnout a to i nechtěně. Bohužel až když jsem měla hotovo, napadlo mně, že by fousky šly zajistit korálkem uvnitř hlavičky, který by zajišťoval zacvakávací rokajl. No tak příště. 

středa 28. března 2012

Renovace autosedačky/Cover renewal

Zdolala jsem strašáka v podobě renovace potahu autosedačky. Moje představa, že to bude hotové za jedno odpoledne byla velmi naivní. Padly na to odpoledne dvě a polstrování na pásy jsem došila až dnes. Nepočítám do toho rozpárání původního potahu a stříhání nové látky, to jsem chystala před samotnou akcí.

I have finally succeeded in cover renewal. It took me longer than expected, few afternoons but I'm happy with the outcome. I'm so bad in doing things prior so it's last minute project as my daughter grows in front of my eyes.
Aby se to polstrování na pásech dalo lehce sundat a přeprat je na suchý zip a to dolní krátké na 2 baby patenty.
Nebyla jsem si jistá jak obšít otvory pro průchod pásů a tak jsem si nechala poradit a jsem ráda. Moje první "knoflíkové" dírky na stroji.
Pohled shora, všechny švy hezky navazují, překvapila jsem sebe sama.
Přišila jsem i původní cedule. Okraje jsou začištěné šikmým proužkem.
Původní potah jsem nevyfotila tak není možné udělat porovnání Před a Po, škoda. Jen pár fotek co jsem udělala v průběhu párání, abych věděla jak to pak celé dát dohromady.

Sadly I didn't take the picture to present Before and After image. Just a few snaps which helped me to put it all together.











pátek 23. března 2012

Droga jménem Marina

Úvodem: následující text je stylizovaný, plný metafor a přirovnání. Vychází z momentálních velice smíšených pocitů.

Ojedinělá droga, která se vyvíjela a měnila během procesu výroby. I já ji propadla, ale její účinek přestával být tak intenzivní jako na začátku a pomalu, ale jistě přicházelo vystřízlivění z drogového opojení. Možná za to může i pozvolné ubývání ingrediencí, z původních 7 na konečných 5.  Všechny drogově závislé prosím, ať můj článek nečtou a užijí si své opojení, dokud trvá.
Moje cesta končí, protože mám k autorce výhrady a ona všem takovým v únorovém čísle napsala, ať její časopis nekupují. I to je jeden z důvodů proč mám potřebu podělit se o svoje pocity. Připadám si jako zakopaná tvárnice v základech, co na začátku sice byla podstatná a důležitá, ale dál už není vidět. Stačí základům poděkovat a užívat si toho krásného bydlení co na základech stojí. Jistě, někdo to bydlení musel postavit a má své neoddiskutovatelné zásluhy; na oplátku dostal za svoji práci zaplaceno.

Výraznější změny jsem zaznamenala v září 2011, v říjnu se první rok oslavil zdražením. Poznámku o levných předplatitelkách jsem tiše přešla. Zlákaná MQ září, která byla opravdu dobrá, jsem objednala tříměsíční předplatné MQ. Zřejmě jsem přehlédla autorčiny plány na oděvní tvorbu a tak jsem byla zklamaná. Lednové číslo bylo jasným znamením, že do dalšího předplatného už nepůjdu a zároveň poučením, že už nikdy nekoupím zajíce v pytli. Abych nekřivdila, prosincové číslo bylo povedené. Bylo totiž celé věnované kabelkám, oboru, který jde autorce nejlépe a díky kabelkám ji většina z nás i propadla. Ve chvíli, kdy jsem netrpělivě vyhlížela březnové číslo v předem uvedený termín, přišla informace o ukončení časopisu, neodpustím si napsat, teatrálním způsobem. Stačilo by krátké prohlášení, že ze zdravotního důvodu časopis končí, nic víc, nic míň. Připravená omáčka mně zprvu vyděsila, byla vážně ostrá, ale druhý den, kdy šéfkuchařka přilila další ingredience se mi udělalo zle.
Co se časopisu týče, k tomu bych použila příměr, že ani autor sci-fi si nemůže psát, co ho napadne jen proto, že jde o sci-fi. Luxusní balení, grafická úprava a fotografie převýšily obsah časopisu. Tím netvrdím, že jsem se nic nenaučila, naučila jsem se mnohé a za to autorce děkuji. Ovšem dle mého mínění profesionální vzhled časopisu neodpovídá neprofesionalnímu přístupu k zákazníkovi.

S názorem, že si toho na svá bedra vzala Bellet příliš nelze jinak než souhlasit. Pokaždé se dozvídáme, že někam skáče, běhá nebo natáčí, nahazuje látky. Jeden čas jsem si přála být jako ona, plnit si své sny a pouštět se do všech projektů po hlavě. Nedá se ji upřít dar strhnout dav a tak i já jsem se účastnila všech možných i nemožných projektů.  Postupem času jsem zjistila, že spoustu z nich nedotáhne do konce a také různé sliby z její strany zůstaly nenaplněny. Škoda. Doufám jen, že Hvězdná deka se dočká svého dokončení, je to pro mě symbol starých dobrých časů, které jsou v nenávratnu.
I přesto, že mám všechna čísla, většinu textů jsem nečetla a to byla chyba, přišla bych totiž o dost dřív na to, že autorka žije v jiném světě, ve svém vlastním světě, který se vzdaluje realitě s každým dalším číslem. Svět kde se až nezdravě chválí a povzbuzuje, součástí jsou i stránky časopisu což je mikrosvět sám o sobě. Mikrosvět, jehož jsem byla součástí a který jsem navštěvovala často a ráda, kde jsem poznala spoustu skvělých ženských. Jen už se mi v mikrosvětě přestalo líbit. Kritika není vždy jen na škodu, věřím, že dobře podaná kritika může člověka posunout zase o kousek dál, ale není lehké ji přijmout. Blízký mi není ani zástup plačících fanynek, který bez mrknutí oka přijme vše co je mu naservírované. Nikdy jsem si nevylepovala plakáty kohokoliv a nikdy jsem se necítila být fanynkou, možná také proto nechápu ono bezmezné obdivování modly jménem Bellet.

Ještě bych vypíchla úvodník listopadového čísla, který toho dost vysvětluje. Možná by její ideální svět mohl existovat za předpokladu, že připálenou kaši, kterou dle mínění kuchaře mám vyplivnout v tichosti a o samotě, dostanu zdarma. Jako platící zákazník mám plné právo kuchaře upozornit, že připálenou kaši servíruje opovážlivě často. Výtku ohledně kvality časopisu ovšem nelze vyjádřit na stránkách časopisu, jelikož kritické poznámky nejsou tolerovány a to ani v případě, že jsou prezentovány slušnou formou. Pod rouškou ochranných křídel byla už nejedna uživatelka smazána.
Nejsem nepřející člověk, řídím se příslovím: přej a bude ti přáno. Nemám ani potřebu někoho přesvědčovat o svojí pravdě. Nejsem Don Quichote. Proto přeju všem jen to nejlepší. Prosím vás jen o jedno. Zamyslete se! Zamyslete se dřív, než o někom napíšete, že je jen zamindrákovaná chudinka co vede ubohý život a její kritika je jen pouhou závistí.

Moje cesta tedy skončila, nebudu už nikdy víc netrpělivě vyhlížet, co se skrývá za kopcem či zatáčkou. Byla to cesta rozmanitá, občas krásná, jindy na ni pršelo. Cesta, která mně zavedla i na tuhle blogovací odbočku. Svým způsobem jdu po cestě dál, jen je jiná, moje vlastní, bez toho aniž bych musela být součástí davu či něčí příznivec.
Závěrem snad jen: děkuji, že respektujete moje právo svobodně vyjádřit svůj názor, jako já vždy respektovala pravidla Galerie Marina.

Tyrkysové/Turquoise

Tyrkysovou mám moc ráda, na léto ideální anebo jen tak pro pozvednutí nálady.






pondělí 19. března 2012

Plány/Plans

Tak si tak plánuju do čeho se pustím, že jsem se rozhodla to vyfotit. Hodlám tím motivovat sama sebe. Plánů mám teda mnohem víc, ale některé jsou jen v hlavě, některé jsou nudné jako třeba opravy či předělávky oblečení. Než se pustím do něčeho nového, chtěla bych došít rozešité.

Už od léta tu mám rozešitou "Cestující", ale protože je z letní látky, tak se mi do ní v zimě nechtělo.
Pak se mi tu válí rozešitá "Bellet Kids".
Z těhle látek co jsem vyburzovala na posledním srazu chystám "Julii".
A protože mám ráda recy, chystám recyklaci kolové sukně a košile po dědovi.

Vše z časopisu Marina. Co chystáte vy?




neděle 18. března 2012

Příšera Křížena/Monster

Zhruba před rokem jsem se zůčastnila jedné soutěže na fleru. Podmínkou bylo použít určitý počet knoflíků a stužek. Vznikla z toho Křížena. Soutěž sice nevyhrála, ale i to, že se pár lidem líbila byla dostatečná odměna.



pátek 16. března 2012

Taštička/Clutch

Tak jsem vyzkoušela další taštičky. Tentokrát podle časopisu Marina.
Spolu s pouzdrem na kapesníky to bude prima dárek.
Druhá verze. Obě jsou bez klopy.
U té jsem před závěrečným sešitím prošila vnitřní část u zipu cikcakem. Vyhla jsem se tak vrchnímu prošití, které bylo nutné, aby látka nelezla do zipu.

pondělí 5. března 2012

Šaty/Dresses

Další rok za náma a opět přišel čas na šaty pro neteř k narozeninám. Z těch loňských už vyrostla, tak jsem spíchla podobné, ale udělala jsem osudnou chybu, že jsem je nechala vyzkoušet MiniMe. Té se moc líbily a tak si je chtěla nechat. No popravdě taky se mi líbí :-)
Základ tvoří bavlněný úplet na tom kus extra třepivého polyesteru a dole dvojitý mega kanýr. Na rychlo jsem se pustila ještě do dalších. Tomu třepení jsem se chtěla vyhnout a jako základ jsem použila svoje maturitní šaty, které se našly na půdě, takže jsou vlastně recy.
Princezny si to vcelku užily, šaty až na zem, kdo by si je nepřál.
A pro úplnost ještě přidávám ten loňský model. Všechny šaty jsou šité stylem halabala, bez střihu, prostě jak se to zrovna povede, tak to je.
Handmade by vexa